Moje Velká čtyřka

Nikdy jsem se neskamarádila s těžkým batohem. Když se mi někdy povedlo si záda přetížit, tak jsem šla pokaždé jako soumar, v předklonu, s hlavou sklopenou k zemi. Dívala jsem se jen pod nohy. Ani jsem pořádně nevěděla, kudy jdu. Ale já se na vandru chci rozhlížet kolem sebe. Lehký batoh mi dává možnost si vandr užít, ne jen přežít. 

Co je velká čtyřka?

1. batoh
2. stan / plachta
3. spacák
4. karimatka

Velikost a váhu batohu nejvíc ovlivní tyhle 4 položky. Platí to dnes s moderním ultralehkým vybavením, ale platilo to i před 30 lety, bez ohledu na to, jestli se člověk vypravil do lesa jako turista nebo tramp. 

Moje vybavení před 30 lety

Dřív jsem odlehčení batohu řešila trošku jinak. Pláštěnku jsem nenosila. Když propršela celta, v každé vesnické hospodě jsem se mohla zahřát a usušit. Vodu jsem měla na pásku v čutoře, ale fungující studánky byly všude, tak stačilo něco přes půl litru. Baterku měl z celé party jen jeden člověk. Mobily nebyly, ty váží docela dost a powerbanka taky. Některé užitečné drobnosti jsem nenosila a občas to bylo na úkor pohodlí, občas na úkor zdraví. 

Rovnou tu vyjmenuju tu svou 30 let sloužící výbavu a proč jsem ji vyměnila:

1. batoh - krosna z lískových větví ve tvaru žebříčku. Provazem jsem na spodní část krosny přivázala celtu, spacák a karimatku. Nad nimi jsem měla jednoduchou kapsu, kam jsem naskládala všechno ostatní. Nepromokavý byl jedině obal na spacák. Všechno ostatní mi v dešti zmoklo. Krosna mi byla pohodlná a sloužila spoustu let. Ale už se rozpadala, tak byl čas na něco modernějšího a praktičtějšího.
2. celta - je sice pěkná, maskovaná, ale má 175 x 175 cm. Reálně pod ní člověku zmoknou nohy nebo hlava, stačí aby maličko foukalo. Sušení je na dlouho. Na ty rozměry je těžká a neskladná. Mám ji ale doma pořád - spíš z nostalgických důvodů.
3. spacák - péřák z roku 1991 plněný draným peřím vážil přes 2 kila a už měl nejlepší roky za sebou. Byla to mumie bez zipu, takže se z něj špatně vylézalo. Byl spíš do mrazu, hřál skvěle. V teplejším počasí bych v něm dneska nevydržela.
4. karimatka - alumatka mým bolavým kyčlím nevyhovovala ani tehdy, ale byla lepší než nemocniční igelit, na kterém jsem spávala první roky. Myslím, že ty bolesti kyčlí jsou následkem občasného promrznutí při spaní jen na igelitu.

Moje V4 dnes

Před 30 lety i dnes se největší objem batohu skládá z těch stejných položek. V současnosti jsou k dispozici mnohem chytřejší materiály, díky kterým je to vybavení lehčí a menší. Díky tomu se dneska můžu spoléhat sama na sebe a mít opravdu všechno, co potřebuju a co je mi pohodlné. Nemusím si už dokazovat, že něco vydržím. Radši půjdu na pohodu. Jen jsem si musela promyslet, čím nahradit staré věci. 

Batoh

Batoh jsem si přála k padesátinám, tak mi ho nadělily moje děti. Vybírala jsem dlouze. Nejvíc mi záleželo na hmotnosti a na objemu. Rámovou konstrukci jsem nepovažovala za nutnou. Chtěla jsem bederní pás s kapsami.

Na internetu mi padl do oka Gossamer Gear G4-20. Líbilo se mi, že má 3 velikosti, přiměřený objem a bederní pás. I tak jsem si v prodejně Nalehko pečlivě vyzkoušela několik různých batohů a ve finále jsem se vrátila k tomuhle. Málokterý model má i velikost S. A při mé výšce mi středně velké batohy buď dole sedí až na zadku, nebo nahoře trčí nad ramena.

Gossamer Gear G4-20

• velikost S - vyhovuje mé délce zad
• hmotnost 620 gramů
• objem 39 litrů - z toho 27 l hlavní komora, 12 l kapsy
• 2 kapsy na bederáku, 1 obří zadní kapsa, 2 boční kapsy - nižší a vyšší
• barva tropical mist mi připadá nejhezčí z toho, co nabízejí

Jak se mi osvědčil po více než 400 kilometrech?

• z nižší boční kapsy jsem se naučila vytáhnout láhev za chůze a pak ji tam zase vrátit
• do vyšší boční kapsy se vejde bivakovací plachta
• do veliké zadní kapsy se toho vejde víc, než jsem kdy vyzkoušela
• zádová výztuha se dá vyndat a použít jako podsedák - to využívám hodně často
• vejde se mi do něj všechno i s rezervou. Na vandru do Adršpachu jsem v něm měla 2 spacáky a jídlo na 4 dny, přesto nebyl plný.

Co mi na něm nevyhovuje?

• Trošku se povolují popruhy - hlavně na bederáku. Ramenní popruhy jsou v pohodě.
• Věděla jsem, že není nepromokavý. Zatím jsem to reálně musela řešit jen jednou. Napříště jsem si pořídila nepromokavý vak, co dám dovnitř, a je po problému.
• Občas mě trošku tlačí v horní části mezi ramenními popruhy, ale nepřišla jsem na to, co to způsobuje, většinou mě totiž netlačí.
• Malá kapsička na papíry by mohla být o 2 cm hlubší - papír ve fólii se tam už nevejde.

Přístřeší - stan / tarp

Na ochranu před deštěm můžu vybírat mezi stanem a tarpem. Stan mi v českých podmínkách nedává na vandru smysl. A tak jsem pořídila tarp. Je to jen cizí název pro bivakovací plachtu, celtu nebo i jednoduchý stan bez podlážky. Bivakovací plachtu jsem vlastně koupila dceři k narozeninám. Ale zatím si ji půjčuju a ona neprotestuje. Chtěla jsem nějakou odolnou a přitom dostatečně lehkou plachtu.  

DD Hammocks

• velikost 3 x 3 metry
• hmotnost samotné plachty 840 g
• barva olivově zelená
• 19 ok

Stavba a odolnost bivaku

Používám 4 různé způsoby stavby. Možností je ještě víc a to se mi líbí. Stavba přístřešku je jednoduchá, zvládám to snadno a rychle. K nejoblíbenějšímu typu stavby mi v nouzi stačí 2metrový provázek a 3 kolíky. Na vandru po Tenerife se daly úspěšně postavit přístřešky s dostatečnou zásobou provázku i bez kolíků, byť se do rána kvůli větru trochu prověsily.

Snažím se o plachtu starat dobře, ale i tak už se na okrajích prodřely maličké dírky. Na funkci to ještě dlouho nebude mít vliv. Budu se dál starat, aby se mi někde zbytečně neodírala o větve, protože ty jsou příčinou toho poškození.

Pokud jsem na nechráněném místě, plachta holt ve větru hlasitě šustí. Rozhodně ale dešti odolává výborně. Je jen na mé šikovnosti, aby mi dovnitř nepršelo vlivem větru. Taky mám vyzkoušeno, že se pod ní pohodlně vejdou 3 lidi. V nouzi a bezvětří i 4. 

Spacák

Warg Stark 650 Ladies

• 1.062 g hmotnost bez obalu
• 61 g kompresní obal
• délka pro mou postavu tak akorát
• kachní peří
• poměr cena : výkon senzační
• -5°C teplotní komfort

Péřový spacák jsem měla i předtím. Jednoznačně je pro mě lepší, protože má oproti syntetickým spacákům nižší hmotnost a sbalí se do mnohem menšího objemu. Duté vlákno sice není tak choulostivé na vodu nebo vlhkost, ale ve finále má dost krátkou životnost. Vlákna se lámou jen pouhým stárnutím. Péřák při slušném zacházení vydrží spoustu let. Možná ho už budu mít do konce života, tak mě vlastně vyjde levněji než ta syntetika. 

Můj teplotní komfort

Jako žena kašlu na hodnotu Limit, ta je pro muže. Komfort je údaj, který vyjadřuje, při jaké teplotě by se měla dobře vyspat 8 hodin bez buzení zimou normovaná žena. Jenže, já nejsem normovaná žena. Jsem zmrzlina. Zatím mám svůj spacák vyzkoušený do teplot těsně nad nulou. V mrazu jsem ho ještě nezkoušela. A nejsem si jistá, jestli by taková zkouška byl dobrý nápad. Prostě se mi osvědčilo připočítat si 5°C a pak si můžu být jistá, že klepat kosu nebudu. 

Karimatka

Když jsme s dcerou jely v roce 2023 na týdenní vandr po Tenerife, tak jsem trvala na tom, že alumatku už nechci ani vidět. Po pár dnech bych se bolestí kyčlí nemohla ani hýbat. U nás bych sedla na vlak a jela domů. Ale letecká dovolená v zahraničí mě v tomhle dost limitovala. Takže přišel čas koupit nafukovačku. 

Izolace odspodu je nejdůležitější

Péřové spacáky hřejí úžasně díky tomu, že se peří parádně načechrá. Má to jednu mouchu - slehlé peří neizoluje. Proto je zásadní izolace odspodu. Mohlo by se zdát, že prostě nafukovačka to jistí, protože vzduch přeci izoluje. No, trochu ano, ale nesmí být studený. Reálně se tak dá nastydnout od země i v místnosti v domě. Proto, aby mohly nafukovačky sloužit i jindy než v létě, mají v sobě ty lepší modely izolaci a odrazovou vrstvu.

Sea to Summit Ether Light XT Insulated WR

Co je na ní báječné:

• tloušťka 10 cm zajišťuje, že ji neprolehnu
• délka 168 cm při mé výšce tak akorát
• je vytvarovaná speciálně pro ženy
• R = 3,5 vyhovuje od jara do podzimu
• technologie komor rozdělených do šikmých čtverců zajistí, aby se matrace skvěle přizpůsobila tvaru těla
• díky nafukovacímu obalu ji nafouknu raz dva

Co mě na ní štve:

Šířka 55 cm je žalostně málo. Patřím mezi spáče na boku. Když se převalím na druhý bok, pokaždé se kolena dostanou do vzduchu, takže mám pocit, že spadnu. Takže i ve spánku musím být pořád tak trochu ve střehu. Pokud si lehnu na záda, tak mi spadnou lokty. To se moc nevyspím.

Jsem dost malého vzrůstu. Nechápu, jak se na takových karimatkách vyspí někdo urostlejší. Bavila jsem se o tom s kamarádkou. Ta mi potvrdila, že právě kvůli problému se šířkou si stále ještě nafukovačku nekoupila a radši spí na pěnové karimatce. Nemohlo by mé přání po širší matraci nějak doputovat výrobcům do Austrálie?!

Jakou karimatku bych si chtěla pořídit do budoucna:

Určitě bych chtěla ještě o něco lepší izolaci. Při nulových teplotách bych brala aspoň R = 4. Ale hlavně chci karimatku širší. A to je problém! Byla by k mání jen za cenu, že by byla taky delší a těžší. To mi nedává smysl. Tak budu doufat, že než mi tahle doslouží, výrobci změní přístup k pohodlí spáčů na toulkách přírodou. 

Kolik váží moje velká čtyřka?

Základní váha V4

• 620 g batoh
• 835 g plachta (bez šňůr, kolíků, obalu)
• 1062 g spacák (bez obalu)
• 544 g karimatka (s obalem)
• 3061 g celkem

Doplňky k velké čtyřce

Nenechte se obalamutit, když někdo hází podezřele nízkými hodnotami váhy jeho batohu. Jindy si povíme o hmotnosti celého batohu, když vyrážím na vandr. Ale pro pořádek je potřeba k velké čtyřce připočítat ještě tyhle nezbytné drobnosti: 

• 140 g šňůry, karabiny, kolíky, sáček
• 74 g nepromokavý vak na spacák
• 123 g tyvek
• 337 g celkem

Kolik mě ta sranda stála?

Není to o nákupu toho nejdražšího ultralehkého vybavení. Spíš to chce promyslet, co je pro mě právě teď nejdůležitější, a nakupovat postupně. Takhle jsem si velkou čtyřku pořídila během 4 let.  

• 2022 - plachta - 1 540 Kč
• 2023 - karimatka - 4 489 Kč
• 2024 - spacák - 3 999 Kč
• 2025 - batoh - 5 580 Kč
• celkem 15 608 Kč 

Stálo to asi půl výplaty, to je snadno zvládnutelné koupit i najednou. Můj starý spacák v roce 1991 stál sám o sobě 1600 Kčs! Tenkrát to byla opravdu polovina průměrné mzdy a tu do mě investovala moje maminka. Jako studentka bych si to nemohla dovolit.

Pořízení téhle výbavy je tedy vlastně nenáročné. Zato je to pro mě cesta k pohodlí a svobodě a také k prostoru v batohu, kam se pak vejde spousta užitečných a milých maličkostí, které udělají z vandrů náramně příjemný zážitek.