Jak řeším spacák do mrazu

01.10.2026

Pokud si chci vandr užít a pár dní spokojeně šlapat spoustu kilometrů a ještě se u toho kochat krásami přírody, je zásadní se dobře vyspat. Venku není nikdy spaní jako v pokojíčku. A někdy mrzne. I na jaře. Když budu celou noc drkotat zuby, tak druhý den nikam nedojdu. A možná to i odstonám. Jenže reálně půjdu v mrazu na vandr tak jednou za dva roky?  

Jeden spacák vládne všem?

Bohužel ne. Spacáky se rozlišují podle teplotního určení na zimní, letní a třísezónní. Ty se ovšem využijí nejlíp na jaře a na podzim, takže vlastně pokryjí jen dvě sezóny. Ne každému vyhovuje mít doma 3 spacáky na osobu. To se pak hodně prodraží. Pro zimní spacák, který má komfort v - 10°C, bych neměla moc často využití. Takové spacáky stojí spoustu peněz, běžně 10 tisíc a víc. Hledala jsem optimální poměr cena - výkon.

Před pár lety jsem si pořídila nový třísezónní péřák a doufala, že mi bude tak nějak stačit. Během zimy vandry neplánuji kvůli krátkým dnům a soumraku ve 4 odpoledne, přes léto zase jezdím spíš na táboření, kde používám deky. Jenže v červnu při spaní nad Flájským kanálem jsem si vyzkoušela, že i v 750 metrech nad mořem může být v lese pěkně horko a že letní spacák bych docela užila. Nakonec jsem spala pod rozepnutým spacákem jako pod peřinou a i tak hřál až příliš. No to už bych rovnou mohla mít quilt.

Proč zrovna péřový quilt?

S principem quiltu jsem se seznámila v roce 2017 na přednášce Petra Koska, zakladatele firmy Nalehko, o tom, jak se ženou šli Continental Divide Trail. Bylo to hodně inspirativní povídání. Quilt nahrazuje spacák. Když totiž člověk leží v péřovém spacáku, tak peří, které slehne, přestane izolovat. Tahle část spacáku je tedy tak trochu zbytečná váha v batohu. A proto vznikl péřový quilt, tedy něco mezi dekou a spacím pytlem.

Má tvar deky, která se připne jednoduchými gumicuky ke karimatce, aby nikam nesjížděla, neválela se v trávě a listí a aby pod ní příliš nefoukalo. V nohách, kde většinou potřebujeme víc tepla, se dá sepnout zipem a dole stáhnout gumičkou, takže v téhle části se to jako spacák může chovat. A nebo je to model, který má rovnou tu část na nohy ušitou jako pytel - footbox.

Quilty se většinou používají do letních podmínek, takže jsou tenčí, nemají kapuci, ale hlavně jsou znatelně lehčí než spací pytle. V batohu se se svou hmotností a rozměry skoro ztratí. Další bezva vlastností je to, že se quilt v horku snáz větrá, stačí vystrčit třeba nohu a ochladit se. Pro mě ideál. To chci! Plán byl jasný - v dubnu si nadělím dárek k narozeninám.

Když se spojí dva světy: spacák a quilt

V březnu jsem se rozhodla jet na vandr do Adršpachu. Volala jsem paní, u které jsem chtěla přespat na zahradě. Ochotně mi vyhověla a starostlivě se přeptala: "A nezmrznete?" Odpověděla jsem, že jsem vybavená spacákem s komfortem do -5°C. Ona na to: "Ale dneska ráno tu bylo mínus 7." Ahá, tak to je poněkud problém! O víkendu se mělo podle předpovědi ještě ochladit.

Rozhodovala jsem se rychle. Koncept spojení spacáku a quiltu jsem znala. Prodává to tak totiž výrobce Big Agnes. Quilt je o něco širší než spací pytel, takže se do něj spacák dá bez problémů vložit. Ty dvě vrstvy vytvoří dohromady náhradu zimního spacáku. Neváhala jsem a fofrem hledala, který quilt koupit. Rozhodla jsem se pro český Patizon Multi Quilt 250.

Objednávala jsem v úterý, balíček stihl dorazit ve čtvrtek. Takže jsem v pátek mohla odjet. Nakonec se mrazy nekonaly. V noci bylo tak kolem nuly. Ale já jsem zmrzlina, spacák bych při mínusových teplotách vůbec zkoušet nechtěla. I při teplotě lehce nad nulou se zahřívám třeba hodinu, než mi konečně začne být teplo.

Natáhla jsem gumičky přes karimatku a zahákla 4 háčky a tím byl quilt nainstalovaný. Do něj jsem vložila spacák a zalezla dovnitř. Už jsem se těšila do tepla, trochu jsem během chystání a převlékání začala klepat kosu. Ve spacáku jsem se zahřála během pár minut. Bylo mi slastné teplíčko. Žádné hodinové rozmrzání.

Na hlavě jsem měla šátek. Stačil mi bohatě, ani jsem nezatahovala kapuci. Když za hodinu přestal nárazový vítr, tak jsem i ten šátek odložila a spala jsem s hlavou zcela odkrytou. Občas jsem se dokonce chladila tím, že jsem vystrčila ven ruce. 

Patřím mezi spáče, co leží zásadně na boku v poloze skrčence. Když se koleny opřu o peří, tak přestane izolovat a na kolena je mi pak zima. Na zadek ostatně někdy taky. A díky té druhé volnější vrstvě tenhle problém úplně odpadl.

Moje výsledné 3 v 1

  1. Spacák Warg Stark 650 Ladies váží 1 123 g i s obalem a má komfort v -5°C.

  2. Multi Quilt Patizon 250 M váží 590 g i s obalem a gumičkami a má komfort v +5°C

  3. oba dohromady váží 1 713 g a výsledný komfort může být (odhadem podle zimních spacáků) kolem -10°C

Karimatka je polovina úspěchu

Jak už jsem zmiňovala, slehlé peří neizoluje. Takže můžu mít spacák sebelepší, ale bez dobré izolace od země mi to nepomůže. Mám nafukovací karimatku Sea to Summit Ether Light XT Insulated Women´´ s s tepelným odporem R = 3,5. Od jara do podzimu to stačí, ale při teplotách kolem nuly už je to na hraně. Na vandr v takovém počasí jsem naštěstí šla v zimním kabátě, tak jsem si ho podestlala pod sebe. Příště si pořídím karimatku s R = 4 a bude to tak akorát.

Další tipy pro teplou noc při bivakování

  • Jakmile dojdu na místo noclehu, přiobleču se. Dokud jsem šla, tak jsem se zahřála, ale při stavbě bivaku strašně rychle promrzám. Takže ke slovu přijdou rukavice, čepice a péřová vesta.

  • Karimatka musí být izolací nahoru - blíž k tělu, u mé je to ta strana s potiskem a ventilem. Nafukovačky jsou totiž izolované jen na horní straně.
  • Karimatku nafouknu a spacák natřepu a připravím na karimatku s dostatečným předstihem. Izolace se potřebuje "nadechnout" (získat loft), protože v batohu byla slehlá a to by nefungovala.
  • Před spaním se dobře najím a dám si horký čaj. Spacák teplo nevyrábí. Jen izoluje teplo, které vygeneruju. A já ho moc nevygeneruju. Na to potřebuju energii z jídla a pití.
  • Do spacáku si vždycky oblékám suché termoprádlo, triko mám s merinem, které se jen tak snadno nezpotí a nenavlhne. Zpocené oblečení totiž nehřeje nebo vyloženě studí.
  • Před spaním se zkusím hýbat, svižně se projít, udělat pár dřepů nebo poskoků, aby se mi rozproudila krev a svaly začaly vyrábět teplo.
  • Pokud je mi zima, na zahřátí si do spacáku zalezu i v péřové vestičce. Až se za chvíli ohřeju, tak si ji složím pod hlavu jako fajnový měkký polštářek.
Share